Je to již týden, co jsme společně dorazili autobusem do švýcarského St. Gallen, a tak vám přinášíme nejzajímavější momenty, které se během něj přihodily.

Nejprve něco málo o městě St. Gallen, kde na vás na každém rohu dýchá historie. Opatství v St. Gallen je od roku 1983 zapsáno mezi památky světového dědictví UNESCO. Když se zde na počátku 7. století usadil irský mnich Gallus a zřídil zde poustevnu, tak jistě neplánoval, že po jeho smrti na tomto místě vyroste benediktinský klášter i věhlasné město. Členové řádu se ukázali jako schopní podnikatelé a obchodníci, dokonce kupovali pozemky, vybírali clo a provozovali nemocnici. Součástí opatství je i knihovna z 8. století, kterou znalci označují za jednu z nejkrásnějších a nejvzácnějších na světě. Čítá na sto sedmdesát tisíc vzácných svazků.
Více se o historii města dozvíte zde.

 

Postřehy altistky Zuzky Hirschové

Cesta z Prahy až do hotelu nám v neděli 13. 6. trvala 8,5 hodiny bez větších zastávek a kontrol na hranicích. První pondělní zkoušky proběhly podle předpokladů a s veškerým dodržováním proticovidových opatření, takže jsme byli před první pondělní zkoušku otestováni a testovat se budeme každý týden. Sbor má i vlastní vchod do budovy a oddělené zázemí, abychom se nepotkávali s orchestrem ani sólisty. Roušky jsou samozřejmě povinné v prostorách Tonnhalle, ale zpívat můžeme bez nich, jelikož je sbor rozestaven na pódiu v povinných dvoumetrových odstupech a navíc za vysokou stěnou z plexiskla. Toto řešení je akusticky dost nešťastné, jelikož se velmi špatně slyšíme nejen my navzájem, ale máme velký problém slyšet i sólisty a orchestr. Bohužel nejde jen o problémy se zvukem, ale i obrazem, jelikož na dirigenta sotva dohlédneme a výhled nám znesnadňuje také lesknoucí se plexisklová stěna. Musím ocenit pana sbormistra Lukáše Kozubíka a produkční sboru, kteří vytrvale intervenují, abychom dostali odposlechy a mohli zkoušet bez problémů. Ze strany pana sbormistra se nám dostává opravdu skvělá podpora a bez něj bychom se jen stěží v celé produkci orientovali. Pečlivě sleduje partituru a naznačuje nám právě chybějící klíčové narážky sólistů a orchestru. Jen díky jeho pečlivé přípravě a zkušenostem probíhají zkoušky bez kolizí.

Vzhledem ke stále příznivému počasí probíhají zkoušky na venkovním jevišti podle plánu, což nebývá pravidlem každý rok. Stejně jako byl v Česku nebývale teplý víkend, bylo také ve Švýcarsku výjimečně teplé počasí, a tak jej většina z nás využila k cestování k Bodamskému jezeru nebo do hor.

Nyní nás čekají poslední přípravy na premiéru a v pátek se těšíme na večerní představení a atmosféru osvětleného opatství, kterým se rozezní příběh Victora Huga.