Kytice Bohuslava Martinů – po šedesáti letech znovu objevená

Dne 16. listopadu 2017 vychází u Supraphonu další nahrávka, na které se podílel Pražský filharmonický sbor pod vedením sbormistra Lukáše Vasilka. Vokálně instrumentální cyklus Kytice Bohuslava Martinů a Filharmonické tance Jana Nováka nastudoval dirigent Tomáš Netopil společně se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. Koncert se uskutečnil 19. prosince 2016 ve Dvořákově síni pražského Rudolfina v rámci festivalu Dny Bohuslava Martinů 2016.

Bohuslav Martinů a Jan Novák – dvojice skladatelů, které spojuje podobný osud vyhnance a světem bloudícího poutníka, ale také vztah učitele a žáka; Novák na své půlroční studium u Martinů v New Yorku roku 1947 vzpomínal jako na období zásadní skladatelské i lidské formace. Názvuky hudební řeči učitele lze zaslechnout i v jeho Filharmonických tancích (Choreae Philharmonicae, 1956), triptychu symfonických fantazií, jež jednotlivým hudebníkům i nástrojovým skupinám orchestru skýtají široký prostor pro předvedení virtuozity. Tato (vůbec první studiová) nahrávka díla svědčí o našem velikém dluhu vůči skladateli, který se raději stal „svobodným vyhnancem“, než by musel dýchat ztěžklý vzduch v zemi ovládané totalitním režimem. Pomyslnou splátkou dluhu je i stěžejní dílo na albu, nová nahrávka Kytice Bohuslava Martinů. Vždyť ojedinělou a referenční nahrávkou díla byl do těchto dnů snímek Karla Ančerla s Českou filharmonií z roku 1955, který si Martinů mohl poslechnout alespoň z gramodesek ve svém náhradním domově na Schönenbergu. Kytici po více než 60 letech nechal „vykvést“ v plné kráse Tomáš Netopil, jeden z nejvýraznějších českých dirigentů současnosti. Moravská lidová píseň byla Bohuslavu Martinů tím nejvzácnějším a nenahraditelným pramenem inspirace, který zásadně utvářel jeho nezaměnitelnou hudební řeč a ke kterému se neustále vracel. Kytici nechal vzniknout výhradně z textů lidových balad – a interpreti se této kytice ujali s péčí a citlivostí zkušeného zahradníka.

(zdroj: Supraphon)