Od 8. do 18. dubna 2019 se Pražský filharmonický sbor společně se svým hlavním sbormistrem Lukášem Vasilkem vydal na turné do Izraele, kde se představil celkem na šesti koncertech ve dvou městech, Tel Avivu a Haifě. Sbor je již tradičním partnerem Izraelské filharmonie při uvádění velkých děl, a to již od roku 1993, kdy zde vystoupil poprvé ve Verdiho Requiem (dir. Zubin Mehta).

Během tohoto desetidenního turné v jeho podání, tentokrát pod taktovkou Manfreda Honecka, hudebního ředitele Pittsburského symfonického orchestru, zazněla nejrozsáhlejší skladba Johannesa Brahmse Německé requiem. Pražský filharmonický sbor toto dílo v Izraeli již jednou uvedl, a to v červenci roku 2000 pod taktovkou Zubina Mehty. S ním a s Izraelskou filharmonií se setkají ještě letos v září na festivalu Dvořákova Praha.

Reportáž České televize

Ohlasy z izraelských médií:

… „Ale, se vší úctou k Mieczyslawu Weinbergovi, přišli jsme na tento koncert poslouchat Brahmse. “Německé requiem” je jedním z mých nejoblíbenějších děl ve vokálním repertoáru
a podle toho byla vysoká i očekávání. Většinou se naplnila… Německé requiem je z velké části psáno pro sbor, takže kvalita sboru určuje konečný výsledek. Opět zde hostuje Pražský filharmonický sbor, jenž je již stálým hostem filharmonie v Auditoriu Charlese Bronfmana. Je to profesionální sbor vysoké kvality, s mocnými, precizními a krásnými hlasy (včetně mužských sekcí, které v izraelských sborech bývají nejslabším článkem). S výjimkou menších problémů
v nuancích německé dikce, to byl vynikající výkon sboru, který bylo snadné si užít.“

Omer Shomroni, Opus magazine 13/4/2019

„Manfred Honeck společně s Izraelskou filharmonií a Pražským filharmonickým sborem oživili partituru Brahmse v celé její kráse, hloubce a pronikavosti. Gesta rakouského dirigenta byla jemná a vznešená, výrazná a harmonická. Sólové party velice důstojně zazpívané korejskou sopranistkou Sunhae Im a čínským basbarytonistou Shenyang v doprovodu Pražského filharmonického sboru velice citlivě přistupovaly k Brahmsovu textu; vynikající pěvci vzdáleni jakékoli rétorické domýšlivosti okouzlující hrou tónů přesvědčili, že útěcha určitě přijde a „vaše srdce se zaraduje“. Co bylo ještě pozoruhodného, že sice sedmá část byla označena jako Solemn, ale vůbec nebyla slavnostní, ba naopak – byla prosvětlená hledaným příslibem blaženosti.“ A moje srdce se radovalo.“

Online magazín Culbyt 14/4/2019