pátek

29. 5.

19:30
Praha – Kostel sv. Šimona a Judy
Vstupenky
Sborový cyklus

O koncertu

IVAN BOŽIČEVIĆ (*1961)
Jaro pomíjí
pro smíšený sbor a čtyřruční klavír

LUKÁŠ SOMMER (*1984)
Alchymista
příběh pro smíšený sbor, harfu a tři violoncella
(světová premiéra)

ANTONÍN DVOŘÁK (1841–1904)
Z kytice národních písní slovanských, op. 43
pro mužský sbor a čtyřruční klavír

BOHUSLAV MARTINŮ (1890–1959)
Otvírání studánek, H 354
pro vypravěče, sóla, ženský sbor, dvoje housle, violu a klavír

sólisté v jednání
Pražský filharmonický sbor
Lukáš Vasilek – dirigent

 

Rozhovor s Lukášem Sommerem o nové skladbě pro PFS:

Jak vůbec došlo ke spolupráci s PFS?
Už dlouho jsem chtěl napsat skladbu inspirovanou alchymisty. Od té doby, co jsem se seznámil s dobovými českými texty, došlo mi, že to byli skutečně hlubocí, všestranní a duchovně vyspělí lidé. Proto jsem se někdy před rokem osmělil a oslovil Lukáše Vasilka. Lukáš k mému překvapení znal mou hudbu velice dobře a hned při prvním setkání jsme byli – řečeno muzikantsky – v C dur.

Navazuje skladba Alchymista na tvoji předchozí tvorbu?
V opeře Časoplet, vzniklé ke 100. výročí samostatného státu, jsem se alchymie letmo dotkl. Zhudebnil jsem tzv. Smaragdovou desku, jednu z prvních písemných relikvií alchymie. Je to záhadný text, v kontextu nových objevů kvantové fyziky, ale děsivě přesný. Skladba pro PFS má motto: „Zlato se zkouší ohněm, žena zlatem, muž ženou“. Můj alchymista je živý člověk, mladý kluk, který vedle bádání objevuje také ženský svět. A jako každý mladý muž je nejprve ženským elementem přemožen. Pro tu příležitost jsem už po několikáté oslovil básníka Víta Slívu. Mezi alchymistickými recepturami a jeho milostnými verši vzniklo neuvěřitelně nádherné propojení.

Jak moc ovlivnila jazyková předloha hudební zpracování?
Mnohé pradávné texty našich předků jsou dnešnímu člověku málo srozumitelné. Jsme zabrzdění racionalismem, který v nás udusil smysl pro intuici a symboliku, vnímáme svět klíčovou dírkou svého rozumu, který absolutně nestačí k vnímání oněch důležitých „vzkazů“. Texty alchymistů jsou velice vrstevnaté, ti lidé měli evidentně silnější napojení na vesmírný zdroj informací. Tím, že jdeš do hloubky významu některých receptů, objevují se i duchovní symboly, které jsou za nimi. Narazil jsem ale i na vtipné momenty. Pražští alchymisté – jednu dobu velmi pronásledovaní – své texty kupříkladu šifrovali. Takže jsem našel pasáž: „Vezmi zeleného lva a žíhej ho v pelikánu“. Vůbec jí nerozuměl. Oslovil jsem znalce alchymie a ten mi vysvětlil, že jde o chemický recept a zvířata jsou ve skutečnosti názvy sloučenin. Když ale tuto informaci nemáš, měla bys tendenci k textu přistupovat „jen“ jako k poezii. Pro mě ale tato informace byla klíčem k celé úvodní části skladby.

Je možné se při psaní pro hlasy inspirovat v tvorbě instrumentální, nebo jde o zcela odlišný postup komponování?
Přiznám se, že to mám naopak. Často si svou instrumentální hudbu předříkávám, takže je to vlastně hlas, co mě vede při psaní, ne nástroj. Rád pracuji s různými přirozenými akustickými jevy, jako je echo, glissando, různé dynamické nuance. Že jsem si některá slova doslova rozdrobil na prach, to se při psaní pro tak schopné těleso rozumí…

Jak náročné jsou jednotlivé party?
Dobře znám znamenitou úroveň Pražského filharmonického sboru. Myslím, že má skladba pro něj bude jedna z těch milosrdnějších. Samozřejmě, že některé souzvuky a zahuštěné harmonie chtějí naposlouchat, ale nemám sebemenší obavu o kvalitu nastudování. Skladba je možná komplikovanější logisticky, protože tři violoncella a harfa jako doprovod – to není úplně běžný ansámbl, který by byl k mání.

Tušil jsi dopředu, kdo bude hrát instrumentální doprovod? A proč právě tři violoncella a jedna harfa?
V duchu si myslím na Janu Bouškovou. S myšlenkou na její hru jsem part harfy psal. Ostatně, už jsem pro ni napsal Koncert pro harfu a orchestr, a tak bych byl za další spolupráci velice šťastný. Violoncellové trio bych rád secvičil ještě před zkouškou se sborem, protože to musí být kompaktní souhra, budící dojem jednoho nástroje. Trio symbolizuje mužský element, harfa ten ženský.

Popřál bys PFS něco speciálního k jeho výročí?
Především sboru přeji co nejlepší zázemí k práci. Sám jako skladatel a muzikant na volné noze vím, jaký je rozdíl pracovat za dobrých a důstojných podmínek, a nebo naopak s „jazykem na vestě“. A přeji mu také mnoho originálních a svéhlavých projektů, které i nadále budou zajímat veřejnost, odbornou i laickou. Originalita a nezaměnitelnost je ta největší deviza jakéhokoli tělesa.

Termíny

  • pátek

    29. 5.

    19:30

    Praha

    Kostel sv. Šimona a Judy

Místo konání

  • Kostel sv. Šimona a Judy

    U Milosrdných, Staré Město, 110 00 Praha-Praha 1, Česko

Zobrazit mapu!
Chviličku.
Načítá se.